Ochrnutý Dorian bojuje o život - ukončeno

Vyhlašujeme sbírku pro Doriana, kterého má v péči sdružení Naděje pro čtyři packy. K dispozici je náš transparentní účet  2800485041/2010 a variabilní symbol 140006.

Stručný popis

Kdo je Dorian

Doriana jsem poprvé uviděla na veterině před 4 měsíci, kde jej zanechali majitelé. Veterinářka jej nedokázala uspat, protože jí okouzlil svojí touhou žít. V té době byl už asi 3 měsíce ochrnutý, vážil 37,7kg (nyní má přes 42), měl úplně atrofované svaly na zadních nohou a hojící se velkou proleženinu na stehně. Přes křehkou tělesnou schránku ale působil pozitivním dojmem, byl veselý, přátelský, rád za kontakt, spokojený. V té době jsem myslela, že přední nohy jsou zcela v pořádku, že jsou jen slabé v důsledku toho, že už skoro měsíc nebyl venčen venku (jen cévkován) a tudíž neměl pohyb.

Co jsme s Dorianem dokázali

Protože Dorian neměl toho "svého páníčka", který se mu bude věnovat a  pro koho se bude chtít snažit, tak jsme se po několika návštěvách na veterině rozhodli, že Dorianovi pomůžeme. Po té, co jsme Doriho převezli k nám, jsme navštívili několik ortopedů. Všichni vyhodnotili další vyšetření jako zbytečná vzhledem ke stáří jeho ochrnutí a 3 ze 4 nám doporučili uspání pro jeho celkově špatný zdravotní stav - hubený, nechodil pořádně ani po předních. Na jedné z veterin nám doporučili vysadit všechny léky s tím, že mu škodí. To jsme učinili, nicméně poté následoval zánět lymfatických cest, se kterým bojoval několik týdnů. Poškození mokvající kůže ošetřující veterinář přirovnal k popáleninám 3. stupně na veliké ploše těla. Minimálně 2x týdně jsme jezdili na veterinu do Mrače k MVDr. Šinděláři, kde byla kůže sledována a ošetřována. Po zahojení zad (ovšem s trvalými následky) jsme začali rehabilitovat v Praze ve Vetcentru u Kateřiny Plačkové - masáže, cvičení, aquaterapie 2x týdně. Oproti tomu než k nám přišel, je nyní Dorian schopen jít po předních (zadní nesu).  Zadní nohy začal postupně sám pokrčovat a dokonce s nimi při chůzi i pohybovat a to je všichni ortopedi označili jako mrtvé bez hluboké citlivosti a bez naděje na rozcvičení.

Záchrana se komplikuje

V posledních dvou týdnech se mu však znovu vrátily bolesti krku a předních nohou, které ho trápily v počátku, takže jsme se s ním vydala do Mimoně na MRI a CT abychom měli jasné stanovisko co se přihodilo a co mu činí takové potíže. Na základě stanovené diagnózy se jako jediné řešení pro Dorianovo budoucí plnohodnotné žití, ukázalo vyjmutí plotýnky v oblasti krční páteře. Jedná se ovšem velice riskantní zákrok s nejistým výsledkem a i při úspěšném zvládnutí nás čeká dlouhá rehabilitace. Dne 2.8. byla tedy Dorianovi operována krční páteř s cílem odstranit vyhřezlou plotýnku mezi 6. a 7. obratlem, která z 80% utlačila míšní kanál. Operace byla velmi náročná, trvala několik hodin, stále není jisté, zda přežije a zda byl zákrok úspěšný - hrozí různé komplikace nebo otok míchy, které mohou způsobit nezvratné ochrnutí. Předoperační vyšetření a operace nás stála celkem 53 000 Kč + se možná navýší o další léky (hospitalizace je na účet kliniky). Takové náklady už naše sdružení nezvládne ufinancovat, proto se na Vás obracíme s prosbou o pomoc.

Proč si Dorian zaslouží Vaší pomoc

Dorian je naprosto okouzlující pejsek s duší něžného bojovníka, který to i přes všechna ta utrpení, ztrátu páníčka a nepříznivé prognózy nevzdal. První výsledky krve byly tragické (chudokrevný, špatná játra, hodně bílých krvinek, ...), ty poslední v normě, překonal těžký zánět lymf. cest, kdy mu v podstatě do hloubky mokvala kůže od krku až k ocasu, překonal všechny bolesti a ukázal, že chce chodit - přední nohy zesílily, má v nich jistotu, zadníma začal sám spontánně hýbat. Přibral na váze. Miluje lidi, nikdy se nevzdává. Několikrát jsme si společně sáhli na dno a já už o něm pochybovala, on jako kdyby to tušil, že má už na mále, zabral a ze všeho se dostal. Je trpělivý, hrozně vděčný, snaživý. Na veterině je velmi statečný, trpělivý. Rád si hraje s hračkami, mazlí se s lidmi, rád baští, umí a s radostí vykonává různé povely. Je to pan pes a my děláme co je v našich silách, abych mu dopřáli plnohodnotný život. Další informace a celý příbeh Doriana naleznete na zde.

Kdo jsme 

Naděje pro 4 packy, je sdružení na pomoc pejskům a kočičkám v nouzi, fungujeme už 4 roky. Za tu dobu našli domov stovkám pejsků a kočiček.

Aktuality 

29.8.2014


PŘEDEM BYCH VŠEM STRAŠNĚ MOC RÁDA PODĚKOVALA ZA POMOC A PODPORU PRO DORIÁNKA, to, kolik lidí se sešlo a pomohlo mu na cestě za šancí znovu žít plnohodnotný život bez boleti je neskutečné. Moc si toho všeho vážím a Dorínek určitě cítil tu lásku a touhu všech mu pomoci.

Nyní bych na mnoha řádcích níže ráda objasnila co a jak se v posledním dnu stalo...protože si vy všichni, jež jeho osud zasáhl zasloužíte být náležitě informováni.
V pondělí vyšla neuspokojivě MRI a celkově to nebylo moc dobré, ale s panem doktorem jsme se domluvili, že Dorínka převezeme domů, protože potřeboval cítit zase lásku, mít pocit bezpečí a nabrat síly na další zdlouhavý boj při rehabilitaci. Užíval v tuto chvíli už jen Euthyrox a dále bych se ubírali cestou přírodní medicíny a spolupráce s léčitelkou, protože i pan doktor řekl, že již není v jeho silách cokoliv udělat, že to už můžeme dokázat jen já a Dori společně. V úterý se jel na něj podívat raději pan Libor Křivka a paní Gábina Eugelová aby nezávisle posoudili jak Dorimu je a při tom jej nevyvedla z míry přímo moje návštěva a já byla tak trochu připravena na stav ve kterém Dorínek je. Dorínkovi bylo podle jejich slov v ten den dobře, v rámci možností byl spokojený, mazlil se a byl rád za návštěvu, proto tam měl zůstat raději až do pátku jak doporučil veterinář a neunáhlili jsme se s převozem než je propustí s klidným svědomím a já vše přichystám.
Bohužel ve středu ráno mi dorazila sms, že Dorianovi je zle, má horečku 41, mluvila jsem s veterinářem, říkal, že zavolá, jak zjistí co se děje, že možná reakce na 2. transfuzy. Krev však vyšla daleko lépe než ta předešlá, teplota klesla, ale Dorian i zvracel, tak měl jen kapačku. Večer jsme znovu volali, dozvěděli jsme se, že je na tom stejně, ale je klidný, má kapačku a už nezvrací.
Telefonovala jsem dlouho s léčitelkou jež mi byla doporučena a s níž jsem byla poslední dny v kontaktu. Řekla mi o jeho těžké karmě, o tom, že trpí, protože ji chce splatit, snažily jsme se mu poslat sílu... Vím, zní to asi už jak když mi přeskočilo, ale moc jsem věřila a věřila jsem i tomu, že víra má sílu, že mě slyší, nebrečela jsem, ale usmívala se a mluvila na něj, počítala jsem s tím, že je jen trochu hůř, že to zase překoná a v pátek se mi vrátí a už bude jen lépe. Ale zároveň jsem poprvé při modlení prosila s pokorou, že pokud už nikdy nemůže žít šťastně, ať raději zemře a už se netrápí, ať zemře co nejdříve, ale pokud má žít, ať mu dají sílu a sejmou z něho bolest. Večer bylo nebe plné hvězd, byl krásný klid, mluvila jsem na něj a věřila, že se uvidíme.
Ráno jsem si až v práci, kam jsem dojela v klidu, protože hovor z Mimoně nepřišel, s myšlenkou, že je tedy vše v pořádku a zavolám dopoledne. Sedla jsem k počítači s mailem od MVDr. Vepřeka 00.47h, který začíná tímto "Vážená kolegyně Natálie,
Právě jsem prokázal poslední službu Doriánovi,a nechal jsem jej odejít do toho psího nebíčka." Nechci sem záměrně kopírovat celé znění tohoto mailu, je velmi citlivě napsán se vší úctou k Dorianovi, jeho touze žít, text byl prostoupen pochopením Doriana a pokorou vůči jeho osobnosti. Pan doktor mi vysvětluje proč se k tomuto kroku rozhodl, píše v něm upřímně i pro jeho kariéru riskantní věty, proto nechci aby byl nijak zneužit. Velmi si za toto pana doktora vážím jako lékaře i jako člověka. Jsem ráda, že pochopil Doriana.
Dnes jsme se pro Dorínka vydali do Mimoně...za odřízení celé cesty, velkou pomoc a podporu děkuji Zdeňka Lošťáková Haklová, která se mnou a Dášou sdílela každou novou informaci a Dorínka si zamilovala. Je pátek, shledali jsme se, ale jinak... Pan doktor se ptal, zda máme na Dorínka na převoz vak, o kterém Dáša v předchozím hovoru mluvila, ale nestihli jsme ho vyzvednout. Řekl, že pejsky dávají do pytle, ale že Dorínka tam nedá, že je to kámoš a to mu neudělá. Měly jsme čas tam s Doriánkem pobýt, pomazlit se s ním ještě, užít si posledních pohlazení. Ležel, jako kdyby žil a každou chvíli se měl znovu nadechnout, měl pod sebou deku a pelíšek, konečně jsem znovu mohla pohladit jeho nádhernou hlavičku a dávat mu pusinky jako dřív. Zní to strašně, ale když už jsme s ním jely v autě, na jednu stranu jsem věděla, že tohle už je definitivní, protože než jsem ho viděla, pořád jsem snad doufala, že to není pravda, že pořád žije a zase se uzdraví, na stranu druhou jsem byla strašně šťastná, že jsme zase spolu, že jedeme zase z veteriny a mohu ho hladit. Nyní čekáme na středu, do té doby je uložen v Líbeznici v chladícím boxu firmy PET MEDIC, která po celou dobu sledovala jeho osud a nabízela pomoc s případným převozem zpět domů. Ve středu bude na moje osobní náklady převezen do Brna ke kremaci, poté bude už pořád se mnou a konečně se podíváme společně na procházky a výlety na něž jsem mu slíbila, že zase půjde. Na cestu s sebou má svůj pelíšek, hračky, dobrůtky, které tu na něho od lidí čekaly až se vrátí zpět a kytici růží od pana doktora.
Vše se stalo asi tak, jak se mělo stát. Dorínek tu byl u nás krátce, ale tak intenzivně... Tolik let jsem čekala, potkala desítky psů až přišel tenhle neskutečný psí přítel, který se mi vryl hrozně hluboko.
Má rozhodnutí nebyla asi vždy správná, možná to vše bylo jen trápení, možná to tak mělo být, dokud neumřela i naděje. 
Moc děkuji Katka Plačková , která s Dorínkem rehabilitovala, snažila se mu pomoci a dala mi impuls a odvahu jít s ním znovu na rezonanci.
Moc děkuji panu doktorovi jehož jméno nemohu uvést, ale právě on se na počátku celého toho kolotoče rozhodl neposlechnout a nechal Doriana žít a od nějž se pak dostal ke mně.
Moc děkuji panu doktoru Šindeláři z Mrače, který byl Doriánkovým ošetřujícím lékařem, pomohl mi ho vytáhnout doslova hrobníkovi z lopaty, věřil jemu i mě a dělal vše proto mu pomoci.
Moc děkuji panu doktoru Vepřekovi, který se pokusil splnit nám sen a chtěl spolu s námi a Dorínkem Doriana vrátit do plnohodnotného života. Ač na jeho adresu od některých lidí padlo mnoho, u mě v těchto posledních dnech stoupl nejenom jako lékař, ale především jako člověk a za to si ho moc vážím.
Děkuji všem v mém okolí za pochopení, které pro mě a Dorínka měli. Hlavně mamince s babičkou, které ač se se mnou v mnoha ohledech a názorech rozcházely, daly mi jejich plnou podporu. Děkuji svému příteli Daniel Járka za toleranci a pochopení.
Ale nejvíce ze všech musím za sebe a hlavně za Doriánka poděkovat Dagmar Kunčarová, která při nás stále stála a Dorianovi prodloužila život tím, že když ve mně naděje zhasínala, tak v ní ne. Hodiny a hodiny se mnou trávila na telefonu, doprovázela mě při obou návštěvách do Mimoně a Dorian se jí vryl tak strašně hluboko do srdce. Dášo, tohle ti nikdy nemohu splatit.
Dorínek zcela nezemřel, pořád je v srdci tolika lidí a to mu dává věčnost. Je spousta pejsků, každý jednou umře, ale kdo ho poznal ví, že byl naprosto jedinečný, i když tělo stávkovalo, jeho vůle ho hnala pořád dál a nikdy to nevzdal. Pořád je tady, nic by ho nezastavilo.
DORIANE, LÁSKO NAŠE!

28.8.2014


Doriánek odešel v noci do psího nebe :-(

Včera se mu přitížilo, snažili se to na vet zvládnout, jak by se trošku stabilizoval, jel by domů. Včera jsem dlouze telefonovala s paní léčitelkou, řekla, že musím mít pokoru, ne vše lámat přes vůli. Pořád jsem prosila někoho nahoře o jeho život, o sílu pro něho. Včera poprvé o to, aby pokud nikdy nemůže žít šťastně, aby zemřel, pokud může, aby mu dali sílu. Večer bylo tak krásné nebe, tolik hvězd a tak zvláštní klid. Loučil se, bohužel jsem pořád věřila a nebyla u něho.

26.8.2014


Dnešní zpráva z návštěvy Doriánka Liborem Křivkou:

Po po půlnočních telefonátech s Natálkou a Dášou jsme se dohodly, že zajedu zkontrolovat zdravotní stav Dorinka, jeden z důvodu byl ten, že jsem blízko a D. nebude mou návštěvou rozrušen a podám nezávislý pohled na jeho stav. Protože jsem byl skeptický, tak jsem si do auta vzal i deky pro případný převoz umírajícího pejska k Natálce domů. Ale po příjezdu do Mimoně na mne čekala i Gábina Eugelová, která bydlí pár km odtamtud a stav D. sleduje od začátku a navíc má i zdravotnické vzdělání,.
V čekárně jsme byli jen pár vteřin a když se otevřely dveře, tak nás rovnou pan doktor zval dále, byl informovaný předem, že přijedu. Šly jsme rovnou dozadu do chodby, kde hned malinko stranou je D. zaparkovaný, aby byl v dosahu lidí a nebylo mu smutno, první dny byl v samostatné místnosti a stýskalo se mu. Má tam udělané letiště a nic mu neschází, kromě Natálky a zdravíčka, je napojený kanylou na kapačku, denně si nasaje 1000 ml tekutiny. Byl přikrytý a ležel na břichu. Pod ním byla plena na udržení čistoty. D. je v čistotě a měl vedle sebe i misku s vodou.
Gabča ihned zaklekla a Doriánek čile zvednul hlavu, začal jí olizovat ruku a projevovat velkou radost z návštěvy, což mne mile překvapilo a bylo mi divné, proč měl být utracen. Spadl mi kámen ze srdce, protože takhle nevypadá pes v posledním tažení, který má být utracen!!!
Mazlili jsme se sním několik minut a dokonce měl snahu hýbat zadnímy nohami, což mne mile překvapilo.. To, že ležel vzpřímeně na břiše a opíral se o přední packy mne také potěšilo.
Pan doktor vyexpedoval posledního pacienta, protože začala polední pauza a šel se věnovat nám. Názorně vysvětlil co se dělo s míchou, od původního stlačení na 80%, až na dnešní stav, kdy se uvolnily cesty k zadním nohám a naopak některé nervy odumřely roztažením,..
Následně nás pozval do kanceláře k počítačům a začal nám ukazovat skeny před a po operaci s vysvětlením, bohužel jsem si nezapnul nahrávání hlasu, tak zde jenom přetlumočím do češtiny to, co jsem si zapamatoval, možná to bude napřeskáčku, ale to neva..
Byla provedena operace 5a 6 obratle a na skenu je vidět výřez pro uvolnění, bohužel operace nebyla provedena ještě před tím, než do republiky začly dovážet implantáty na opravu tohoto problému a nelze tu destičku tam již vložit, protože není kam připevnit, pacičky propadnou..
D. bere jediné léky a to na štítnou žlázu.
V neděli byla provedena druhá transfůze krve a teprve po ní se začly obnovovat červené krvinky, za dva dny stoupnul jejich počet o 3 %, což není moc, ale je to dobře, protože červené krvinky napomáhají regenerovat sliznici tlustého střeva, která je narušena a stěna pak dokrve propouští látky, které na druhou stranu musí být z těla vyloučeny a nepropouští do krve živiny, které bohužel tělo potřebuje a jsou čerpány ze svalové hmoty.
Na játra podává pan doktor ostropestřec, i když již jsou účinnější nové preparáty, ale poněvadž nechce riskovat a dělat z D. pokusného králika, tak používá osvědčený prostředek.
D. má apetit a sní všechno, ale tím, že je porušena sliznice, tak pokud se dá najednou velké množství stravy, tak vylučuje s bobky i krev, takže se musí krmit průběžně po malých dávkách a to vařeným krůtím masem a bramborami..
Protože vodu špatně přijímá přes střevní sliznici, tak je na kapačkách, pan doktor zkoušel vysadit ale pak přestal čůrat, tak dokud se nevylíže bude se muset asi kombinovat kapačka s pitím..
Na vnitřní straně zadních nohou má proleženiny, ale ty nejsou takový problém, jako to tlusté střevo, tady je potřeba rychlá regenerace, aby celé tělo mohlo nabrat sil..

Pan doktor řekl, že jediná, kdo může dát dokupy Doriánka je Natálka, že když viděl jejich citové pouto, tak přestal myslet na to,že by ho uspal

Na můj dotaz ohledně převozu mi sdělil, že pokud chci, že je ho možno odvézt, ale že to nedoporučuje, protože má zespodu na krku čerstvé štychy a že by bylo lepší, kdyby tam do pátku zůstal, aby nevznikl případný nějaký problém, sčímž jsem souhlasil, protože mu nehrozí úmrtí a tak není kam spěchat s převozem.

Pan doktor by byl proto, aby se D. jednou týdně o víkendu dovezl na kontrolu, ale když mi Natálka řekla, že chystá webkameru, aby byla stále ve spojení sním, když bude mimo, tak jsem přišel na nápad, použít ji i na případnou kontrolu panem doktorem a případné rozbory krve,..atd může provádět místní veterinářka.

D. má snahu utíkat z letiště na studenou dlažbu a používá k tomu přední nožičky, takže není totální ležák a navíc ho několikrát denně otáčí, aby neležel na jedné straně.

Domluvil jsem se s panem doktorem, že nám předá veškerou zdravotní dokumentaci, aby bylo možno jeho stav konzultovat i s jinými odborníky.

Následně jsme se rozloučily s Doriánkem a panem doktorem a na parkovišti prodiskutovávaly s Gabčou jeho stav a pan doktor se ještě u nás opět zastavil a ptal se, jestli ještě něco potřebujeme vědět,

celkem jsme tam byl přes jednu hodinu..

Můj názor : Dorinka bych odvezl buď ve čtvrtek večer nebo v pátek a na jeho přepravu stačí osobák s rovnou ložnou plochou a s dvočlenou osádkou řidič a osoba, která bude Doriánka hladit, aby mu cesta DOMŮ utekla rychle. a po návratu sním provádět opatrné cviky a masáže aby jeho svaly neochably úplně a krmit ho několikrát denně dle potřeby a sledovat jeho stav a dál ho léčit dle vetůů..

pokud jsem něco napsal blbě nebo nesrozumitelně, tak mi promiňte jsem blbej "stavitel" a né doktor

21.8.2014

Ráno budíček z Mimoně. 
Dorínek měl včera opět krev ve stolici, ale bobeček formovaný a ne nějak zásadní množství, prý ještě asi úsek střeva není v pořádku.
Dorínek se prý v rámci svých možností snaží být aktivnější a přesouvat se. Včera se udržel i déle v leže na břiše. Večer budeme znovu volat, tak podám další info. Snad vše v sobotu dobře dopadne.

20.8.2014

Dnes moc nevím jak zprávu o Dorínkovi pojmout, zda ji považovat za spíše pozitivní či negativní. Ale začnu tím lepším...Dorínek se prý krásně rozejedl, poprvé dnes jedl už i granule! Už od minulé soboty není na kortikoidech, ale na náhradě, která neobsahuje steroidy. Jeho tělíčku to snad prospívá a cítí se celkově lépe. Bobky už jsou konečně opět bobky a ne tekuté koláče.
Ale, nebyli bychom to my a Dorínek kdyby se opět neobjevilo nějaké to ale. pan doktor dnes zněl vcelku pozitivně, ale bohužel páteční plány se odsouvají na neurčito. Dorian stále padá na levou stranu, levá přední noha je pořád špatná bez pokroků - horší než na počátku, což značí, že ani po dvou operacích není vše asi úplně ok. Zadní nohy reagují prý překvapivě dobře. Je potřeba kontrolní MRI, které proběhne v sobotu a z něho bude pravděpodobně již jeden ze tří možných výstupů:
1) mícha se rozpadá...konec 
2) bude potřeba další operace a natažení meziobratlového prostoru, čeká se na sobotu, kdy bude v Mimoni pro každý případ připravena umělá plotýnka o tloušťce 7mm...
3) je vše jak má být, jen bude potřeba delší rehabilitace.

Nedovedu lépe situaci vysvětlit, už se v tom sama trochu ztrácím, každopádně pan doktor slíbil udělat vše co bude možné a Dorianovi pomůže, a jelikož podle jeho slov myslím, že si Doriánka též oblíbil a pochopil jej, věřím mu, že to tak udělá. 
Teď nezmohu nic, jen pořád doufám a prosím aby to vše za to stálo a on konečně mohl žít zase normálním životem a po tom všem co protrpěl přišla odměna za jeho trpělivost a on mohl znovu stát bez pomoci a rozejít se kam bude chtít.

18.8.2014

Konečně jednou nesu i dobré zprávy o Doriánkovi . Včera večer a dnes ráno se prý pěkně cpal, bobek má formovaný jen s trochou krve, takže nechci to zakřiknout, ale zažívání se sad dává trochu dohromady.
Pokud se nic nestane, jak se stalo již během hospitalizace několikrát, v PÁTEK by měl jet zpět domů 

15.8.2014

DORIÁNEK zdraví z Mimoně všechny své příznivce. Dle zpráv pana doktora je stav stejný, ani horší ani lepší, stolice je tužší, ještě trochu s krví. Dorínek papá třikrát denně, pravda je, že ne nijak přehnaně, protože mu nechutná rýže - chtěl by jen masíčko, což nemůže kvůli bílkovinám. Nicméně při téměř nulové aktivitě, je dle pana doktora takovýto příjem dostačující , aby zbytečně neztrácel na váze. Takže pořád všichni držte palce, modlíme se, aby nenastaly další komplikace a jeho stav se už jen a jen zlepšoval. 

14.8.2014

Spapal vše, jí ale méně než včera a předevčírem, což může být i tím, že je relativně sytý - snad. Bohužel mu prý hodně hubne hlava, což poukazuje na tlusté střevo... Netrpělivě se čeká na zítřejší bobek, kéž by byl pěkný a bez krve. Bohužel pan doktor říkal, že stále bojujeme s časem, zda se Dori zvládne dát do stavu pro rehabilitaci a vše hlavně vůbec přežít. Otoky z nohou pomalu opadají. Ale jednu pozitivní důležitou zprávu mám - prý dnes po pořádném promasírování poprvé projevil známky hluboké citlivosti na zadních končetinách, nemohlo jít o náhodu, prý to zkoušeli několikrát a reagoval pokrčením nohou a ne jen reflexně.

14.8.2014

Nové zprávy z Mimoně o našem sluníčku jsou relativně dobré.. samozřejmě není vůbec vyhráno, ale Doriánek se drží, po noční tranfuzi ožil, papal krůtu s rýží (až bude zpátky tak možná absolvujeme kurz vaření, aby mohl mít krůtí prsa na sto způsobů). Stolici už nemá řídkou, ale kašovitou, ještě s příměsí krve , nicméně doufáme, že i to se co nejdříve zlepší. Dorínka polohují, cvičí s ním, takže je v těch nejlepších rukách a víme, že určitě dělají všechno proto, aby mohl být co nejdříve zpátky a abych neprudila stokrát denně laickými dotazy a nevyžadovala sáhodlouhé odpovědi. A Doriánek všechny, co ho mají rádi moc zdraví a všem děkuje za podporu.

13.8.2014

Tyhle dvě fotografie mi dorazili z Mimoně ještě těsně předtím než jsem dorazila domů . Doufám, že Dorínka chuť k jídlu a do života opět neopustí a nevzdá se. Večer jsem volala panu doktorovi, Dorínek večer papal, i kakal - bobek formovaný, ale řidší s příměsí trochy krve, ale uvidíme zítra či pozítří až vyjde bobek "dnešní".
Vyhráno zdaleka nemá, je toho hodně co jej trápí, ale pokud se už nic zlého nestane, což už jenom trnu, protože za posledních pár dní už 3 špatné události, by jej měli za 7 - 10 dní propustit domů. Kéž by...

12.8.2014

Včerejšek byl prostě šílený, v 16h jsem volala ohledně Dorínka a podložky proti proleženinám, kterou mi pro něj nabídla jedna hodná paní, nakonec jsme se k podložce ani nedostali, protože mi pan doktor řekl, že je na tom šíleně zle, že od rána nejí, že byl na kapačkách a čekají na večer aby nezkreslily výsledky krve, že má šíleně oteklé všechny nohy, je apatický. Čekala jsem až pozdě do večera na telefon, mezitím jsem jej ještě po tel. uháněla a pak přišla ta zpráva...že už nemá cenu jej trápit dále, že krev je tragická a s tím, že už ani nejí je to zlé. Doporučil uspání, protože už takový stav Dorian nemůže bez jídla utáhnout a vše další bude bez jeho snahy trápením. Ptala jsem se zda můžeme jet hned a vet, že už ne, že se ho pokusí udržet bez bolestí a při životě do rána abychom se s ním rozloučili a nebyl opuštěný až bude odcházet . Ráno jsme na místo dorazili o 1,5 dřív než bylo domluveno, noc byla těžká, nedokázala jsem si představit, že je konec, že po tom všem už zemře, ale pokud by on nechtěl a nejedl a rozhodl se to vzdát, nešla bych přes to. Dorian je neskutečný, je to osudový pejsek a já mu chci pomoct, ne ho mordovat za každou cenu i kdyby to znamenalo konec po všem co prožil. Před spaním jsem ještě řešila, zda je lepší jej převézt domů aby se vrátil umřít sem, ale po poradě s naší veterinářkou mi to rozmluvila. Ráno Dorínek ležel na veterině v chodbě aby byl v centru dění a viděl co se kolem děje, jídlo odmítal (dietní konzerva - kvůli problémům s trávením), pamlsek si ale od Dagmar Kunčarová vzal, dkonec pak spucnul i kapsičku. Pak následovala dlouhá porada s panem doktorem, kterého považuji za rozumného a zkušeného lékaře. Řekl,že večer bylo tak zle, že už na nás s uspáním ani nechtěl čekat, ale nakonec vydržel. Dorínkovi se hrozně zhoršila krev, má špatné hodnoty jater, ale ta v dobrém případě mohou dobře regenerovat. Došlo k porušení střevní bariéry. Co se míchy týče, myelomalácie je v počátku, ale mícha dle kontrolní rezonance je znovu průchozí, při různých pohybech krku drží dobře tvar a už nedochází ke kompresi. Dlouho jsme přemýšleli a probírali jeho osud a možnosti, poté jsme se díky naději v podobě Dorínkovi pozitivní reakce na nás, dožadování se pozornosti kvíkáním a tomu, že snědl alespoň něco, domluvili, že mu tu jeho šanci vzít nemůžeme, dokud bude jen trochu chtít žít. Sjeli jsme do vedlejší obce pro krůtí prsa, sestřička mu je uvařila a poté jej v naší nepřítomnosti zkusili nakrmit. My v čekárně s nervy na pochodu čekali na ortel, protože jeho chuť k jídlu bude rozhodující. Nakonec vyšel pan doktor se slovy "Žere jako kyselina :-". Poté spapal maso i před námi, dokonce si se mnou čumáčkem trošku hrál "na zlého rotvajlera", o hračku zájem nejevil. Navrhla jsem, že večer a ráno jej budu jezdit krmit (když ošetřují pacienty není možno se na veterině motat), ale pan doktor řekl, že vzhledem ke zkušenostem s tímto to vnímá jako kontraproduktivní. Teď budeme čekat na bobek, protože jeho podoba dost vypoví o Dorínkově osudu, pokud se vrátí krvavý průjem, nemusí se jej podařit zastavit, pokud bude jíst, má šanci, ale musí chtít. Navíc dostane transfuzi kvůli tomu, že mu prudce klesá počet červených krvinek. 

11.8.2014

POKUD PŘEŽIJE NOC, BUDE DORIAN ZÍTRA V 9H RÁNO USPÁN. Už nechce a nemůže.

10.8.2014

Dnes jsem znovu mluvila s panem doktorem, Doriánek prý krásně jí a snaží se. Kortikoidy užívá stále. Zkoušeli jej zase dávat na bříško, ale neudrží se na něm, má nyní snad jen dočasně ochrnutou levou stranu těla - zleva zasahovala plotýnka do míšního kanálu. Pokud se vše povedlo při druhé operaci, měl by se Dorínkovi vrátit cit do nohou.
Za 7 dní po druhé operaci, která proběhla v pátek by prý už mělo být vidět, zda to smysl mělo či nikoliv... Snad Dorínek bude bojovat a ještě chvíli vydrží tělíčko i jeho nervy, protože je to už šíleně dlouhé a jde jedna rána za druhou. Za týden už snad budeme moudřejší a hlavně kéž by mu už pak bylo zase lépe a mohl se pomalu rozhýbávat.

9.8.2014

Dnes jsem mluvila s panem doktorem nejprve po poledni a pak ještě večer. Dorínek dnes zbaštil polovinu své krmné dávky na veterině, zítra mu už dají celou (800g dietní konzervy). Papá dobře a s chutí, krvavý průjem jako po první narkoze se naštěstí zatím neobjevil, bobečky nemá úplně super jako na počátku, ale zase už tužší než po 1. operaci. Celkově je prý dnes lepší než včera. Nyní se pokusí postupně stahovat kortikoidy,které už pro jeho tělíčko nejsou zcela únosné a také zkreslují výsledky MRI. Po jejich vysazení, proběhne další MRI aby viděli míchu znovu a bez nich, podle výsledků se uvidí co bude dál. Nyní prý spoléhá hlavně na klinickou medicínu a to, jak se bude Dorínkův stav vyvíjet. Dnes přes den prý i tvrdě usnul, leží klidně, na boku, bez projevů bolesti. Zatím leží jen na boku, zítra se je pokusí opět pokládat na bříško aby mohl v této poloze už zase jíst a pít z misky.

8.8.2014

Dnes jsme byly s Dagmar Kunčarová, která je mi největší oporou a Dorínka miluje, za Doriánkem v Mimoni. Po včerejším zhoršení nebylo nač čekat a vyjely jsme už v 6 ráno.
Prvotní pohled na něj byl žalostný, zhubl, nemůže ani ležet na bříšku, hned přepadává na stranu, leží tedy na boku. Nemůže mít bandáž na krku, protože ji odmítal a sesouvala se mu. Ležel tam bez života, bez pohybu, oči bez jiskry, ale po chvíli se zase rozzářil, zbaštil celou konzervu s prášky, dával nám vydatně pusinky, moc se zase chtěl překulit na bříško. Dorian to nevzdal a dokud tělíčko vydrží, nevzdá se, hrozně ho drží jak moc chce žít i pan doktor říkal, že bojuje co to jde, snaží se.
Jeho stav byl prý o poznání lepší než včera, kdy mu na rychlo dělali CT, zda nedošlo k nějakému posunu. Dnes bude potřeba znovu magnetická rezonance aby viděli i měkké tkáně. Možnosti jsou už jen dvě...

1. Pokud se na rezonanci mícha ukáže jako rozpadající se, domluvily jsme se, že se již neprobudí, protože by to bylo dál už jen trápení a ne život. Vše jsem se snažila dělat, aby mohl znovu plnohodnotně žít, aby mohl alespoň trochu chodit, pokud naděje nebude, nenechám ho trápit.

2. Pokud je tam jen otok nebo nějaká "nesrovnalost", bude znovu operován a mezi dané obratle dají nějaký kostní tmel, který pomůže míchu držet v mezích. Poté je bohužel riziko návratu krvavého průjmu po narkoze, ale jiná možnost není. Toto by byla Dorianova šance na budoucí normální život a po několikaměsíční rehabilitaci by se mohl znovu postavit na nohy.

Bohužel jde o vrozenou nestabilitu krční páteře, která není v pořádku celá, ale mezi 6. a 7. obratlem došlo k vystřelení plotýnku do míšního kanálu, což bylo pro Dorínka nesmírně bolestivé a nemohl by takto přežívat bez naděje na to, že se zcela rozcvičí.

Pan doktor slíbil, že se bude snažit co to půjde, že dokud uvidí šanci, taky se nevzdá a Dorianovi se pokusí pomoci. Teď už jen čekám na telefon...

7.8.2014

Dnes nenesu vůbec dobré zprávy, Dorínkovi je zle, sice jí hezky, ale neudrží vůbec stabilitu ani vleže na břiše, přepadává ze strany na stranu, neudrží se na předních ani u jídla. 
Je podezření, že se rozpadá mícha, na otok...zítra ráno se podle toho jak mu bude budou dělat znovu všechna vyšetření. V 6 za ním vyjíždím a budeme spolu.
Je u nás pár měsíců, neznáme se roky, ale je to něco tak strašně intenzivního, tak strašně ho mám ráda. Je to opravdu psí hrdina, už 2x se stal zázrak a on přežil vlastní smrt. Nedokážu toho pejska ani pořádně popsat slovy aby to vystihlo to, jaký je, jaký je bojovník, jak je skvělý, jak i vleže rozdává skvělou náladu a naději. Tolik špatného ho potkalo, tolik pádů a vždycky zase vztyčil hlavu. Nedovedu si představit to nejhorší, člověk vydrží všechno, ale kdyby na mě doma nečekalo několik chlupáčků a byl tu jen Dorínek, nebyl by důvod bez něho být.
Já už nevím co napsat, všem strašně děkuji, myslete prosím moc na něho.

3.8.2014

Ráno volal pan doktor, jak slíbil. Dori přežil noc, pořád bojuje, snaží se. Pije a čůrá, jíst zatím nedostal. Krvavý průjem už se neobjevil, ale taky už nemá co kakat. Akorát mu šli měřit teplotu. Od včerejška se nezhoršil, ale ani nezlepšil. Moc děkuji všem, že na něho tak myslíte, moc na toky energií apod nevěřím, ale tolik lidí na něj myslí, že snad mu to tu sílu i pošle. Doriánek to duchem nikdy nevzdá, jen aby tělíčko nedošlo za hranice svých sil.

Před 19.hodinou jsem volala panu doktorovi do Mimoně. Doriánek je na tom stále stejně, výživu zatím dostává kapačkou, nejí - prý až 3. - 4. den o operaci. Když mu dají vodu, napije se, ale jelikož má kapačky, pít prý nemusí. Uvidíme, co ta krvavá stolice až začne jíst...
To, zda se operace podařila bude vidět až 5. - 7. den po operaci.
Vzdát to se prý Dorínek zatím rozhodně nechystá .

 Jak pomoci


Finanční dary prosím posílejte s VS 140006 na účet NF Psí Naděje: 2800485041/2010.

 Dárci 

otevřít/zavřít seznam


7.8.2014 100 Kč Libuše Portová
8.8.2014 100 Kč SITOVÁ RADKA
8.8.2014 500 Kč ENTROVA HANA
8.8.2014 2 000 Kč Zuzana Hutáková
8.8.2014 100 Kč Novák, Antonín
8.8.2014 1 000 Kč P. Hanus, M. Koberová
11.8.2014 500 Kč SADÍLEK MILAN
11.8.2014 500 Kč NEŠICKÝ MARTIN
11.8.2014 2 000 Kč HUTAKOVA KATERINA
11.8.2014 200 Kč VACHOVA BARBORA
11.8.2014 200 Kč ALENA SLABIHOUDKOVÁ
11.8.2014 300 Kč OLGA DACHOVÁ
11.8.2014 300 Kč Crhová Pavla
11.8.2014 100 Kč Petra Hořínková
12.8.2014 1 000 Kč David Šaroch
12.8.2014 400 Kč KOBEROVA MICHAELA
12.8.2014 100 Kč BARBORA  HERMANOVÁ
12.8.2014 1 000 Kč Suchomelová Michaela
13.8.2014 200 Kč Jitka Malá
13.8.2014 100 Kč KUBÍKOVÁ PETRA
13.8.2014 1 500 Kč PRAZAKOVA EMILIE
13.8.2014 400 Kč Kacbundová Helena
13.8.2014 700 Kč Kubičková Věra
13.8.2014 500 Kč BARCZOKOVA GABRIELA
13.8.2014 1 000 Kč Michaela Tinklová
14.8.2014 500 Kč KODADOVA RENATA
14.8.2014 100 Kč MICHAELA KAŇOKOVÁ
14.8.2014 300 Kč Lehkoživová
15.8.2014 400 Kč KAMILA BOZONOVA
15.8.2014 50 Kč MATEJKOVA VENDULA
15.8.2014 500 Kč FILLIP DANIEL
18.8.2014 100 Kč SITOVÁ RADKA
18.8.2014 500 Kč PERNICOVA SANDRA
18.8.2014 500 Kč Zachová Gabriela
18.8.2014 700 Kč Ježková Petra
18.8.2014 50 Kč Knížková Aneta
19.8.2014 250 Kč ZBOROVSKÁ SYLVA
19.8.2014 2 000 Kč PRAKSINOVÁ DENISA
19.8.2014 1 000 Kč ENGEL MONIKA
20.8.2014 200 Kč KEPKOVA JANA
21.8.2014 150 Kč Michaela Formanová
22.8.2014 500 Kč Janišová Janka
26.8.2014 500 Kč Lenka
31.8.2014 100 Kč Růžena Petržílková
1.9.2014 250 Kč MARKETA SKYPALOVA
2.9.2014 150 Kč STRESOVA MICHAELA
3.9.2014 200 Kč TATANA PERGLEROVA
15.9.2014 150 Kč Petra Hasenöhrlová

Celkem k 2.9.2014 - 23 950,-Kč

Kam dál: Probíhající sbírky



Podpořte nás

Příspěvek na účet:
2800485041/2010


Kontakt

Nadační fond Psí naděje
Rašínovo nábřeží 34
12800 Praha 2
Tel: 602 119 463

Tel: 604 471 924

Nadační fond Psí naděje

Databáze Psí naděje

Psi k adopci