Tazík
Konečně po dostavění domečku jsme začali s manželem uvažovat, že si pořídíme pejska. Rodiče mi to ale pořád rozmlouvali, že se mám radši věnovat studiu a podobně, vždyť to znáte :-) Shodou okolností jsem v té době začala sledovat vaše stránky Pejskové k adopci v ČR na Facebooku. Líbilo se mi tam víc pejsků, ale když jsem poprvé uviděla Tazíka, tak jsem prostě cítila, že to je on. Ačkoliv jsem se zrovna učila na zkoušku, sedli jsme hned druhý den do auta a jeli až do Prahy do Dogpointu (jsme z Třebíčska) a Tazíka si přivezli domů. Bylo to tenkrát takové malinké miminko, jen 5 týdnů, někdo ho vyhodil do příkopu:-( Od té doby už je s námi a je to naše zlatíčko, už si neumím představit život bez něho. Manžel jezdí vždy na týden na montáže, tak jsme s Tazíkem spolu doma. Táta říká, že je moc divoký, ale mě se líbí, jak je spontánní, jakou má radost ze života. Stačí mi koukat se na něj, jak okolo mě pobíhá, když jsme na procházce a musím se prostě usmívat. Samozřejmě to vždy není jen růžové, občas něco provede, ale to k tomu už patří. Je to normální veselé hravé štěně. A jestli bych si vzala znovu pejska z útulku? Na 100% ano :-)