Bakinka

Datum: 14.10.2011
Měli jsme asi 4letou fenečku neurčité rasy. Po každým hárání měla falešnou březost, kdy stále tahala nějaké hračky, jako svoje štěňátko.Tak jsme se rozhodli, že jí pořídíme psí miminko.

Jednoho podzimního dne roku 2003 jsem zavítal do útulku v Trutnově.Tam jsem si vyhlídl v té době jediné štěňátko, prý se našla někde sama na poli u cesty. Ještě nebyla očkovaná a očipovaná.Tak jsme museli počkat a 29.11.2003 nastal ten krásný den, kdy jsem si jel vyzvednout svoji novou fenečku.

Odváželi jsme si malinkou černobílou kuličku v papírové krabici.

Po příjezdu domů jsme naši chlupatou kuličku pojmenovali Babulina. Později se jí říkalo Kulina a nakonec Bak, Bačínek a nebo miláček.

Nejdřív jsme měli strach, aby na ní naše stará Darinka nežárlila. Nejdřív tedy Bačíka očuchala.Asi dva dny nesměla na její místečko a to mezi nás do postele. Musela tedy mít pelíšek vedle postele. Netrvalo ani týden a naše štěňátko bylo i její štěňátko. Stále ho měla pod dozorem, hlídala a chránila ji. Malá Bakinka byla pěkný éro. Co toho zničila a rozkousala jako malá, dnes na to vzpomínám s úsměvem.

Letos v červenci mě moje holka začala kulhat a mít bolesti. Po návštěvě veteriny,kde podstoupila několik vyšetření krve,rentgenů a CT přišli na to, že Bakinka má nějaké nárůstky na páteři a to jí způsobuje bolesti a že nemůže pořádně chodit a musí na operaci. Celá operace proběhla v pořádku.Když jí pan doktor začal ke konci operace zašívat, tak jí přestalo tlouct srdíčko.I přes snahu pana doktora se nepodařilo bohužel jí oživit. Odešla mi 18.8.2011.

Abych ji měl stále na blízku nechal jsem si ji v Brně zpopelnit do urničky. Myslím si, že je to důstojné i když si dost lidí o mě myslí,že nevím co s penězi a že jsem blázen. Byla to výjimečná, věrná, veselá, mazlivá a hodná fenečka. Byl to můj miláček.

Ráda se mazlila,spala semnou v posteli.Věrná, šťastná a hrozně vděčná. Pokaždé měla velikou radost, když jsem přišel domů a to i když jsem si třeba odběhl na 20 minut na nákup. Když mě nebylo dobře,jak fyzicky,tak i psychicky poznala to a přišla člověka utěšit. Myslím, že mě poslouchala a rozuměla tomu co jí člověk povídal.

Všichni pejsci, které kdokoliv adoptuje z útulků, nebo podobných zařízení jsou podle mého soudu o něco věrnější, mazlivější a vděčnější. Zaslouží si, aby je měl člověk rád a vynahradil jim jejich osud. Nemůžou za to,že člověk sám o sobě ve své podstatě je zlý tvor.Ubližuje ostatním lidem, ale co je horší, že dokáže opustit nebo ublížit tvorečkům,kteří člověka milují bez podmínek, bez ohledu na to jací jsme,jak se chováme,vypadáme. Nechápe co se děje a proč ho někdo opustil. Potřebují nás a sami se bránit nedokážou a hlavně i když je člověk zanedbává a nestará se o ně tak jak si zasluhují, přesto nás milují, jsou nám věrní a dokážou odpustit. Zastávám názor,že kdo nemá rád zvířata, nemůže mít rád lidi.

Proto děkuji všem, kteří se snaží pro opuštěná a týraná zvířátka cokoliv dělat. A přeji všem co si takového pejska vezmou, aby se jim dařilo a jejich miláčci jim dělali jen a jen radost.



Podpořte nás

Příspěvek na účet:
2800485041/2010


Kontakt

Nadační fond Psí naděje
Rašínovo nábřeží 34
12800 Praha 2

Tel: 604 471 924

Nadační fond Psí naděje

Psi k adopci